Pro věřící jeden z největších křesťanských svátků roku, pro ostatní oslavy jara, kdy se probouzí příroda. A proto v naší škole již probíhají přípravy na velikonoce. Naše šikovná zaměstnankyně knihovnice paní Ilonka Šoupalová  vyzdobila vestibul školy a knihovnu. Vše si vyrábí sama.

 

Pojďme si připomenout význam velikonoc:

Pašijový týden

Je to poslední týden před Velikonočním pondělím. Když pomineme křesťanskou hodnotu tohoto týdne, můžeme si shrnout několik úkonů, které jsou pro dané dny podstatné. Přidáme i výběr vhodných pokrmů, které bychom měli v těchto dnech konzumovat.

Modré pondělí – poslední masopustní pondělí. Muži v tento den nepracovali, ženy se chystaly na velký úklid. V pondělí i úterý se připravovala pouze rychlá jednoduchá jídla z důvodů zaneprázdnění hospodyněk úklidem.

Šedivé (Žluté) úterý – den úklidu. Hospodyňky v tento den důkladně uklidí celý dům, nesmí zapomenout na pavučiny a veškerý prach. K obědu servírujte různé polévky či kaše, něco rychlého, co není při přípravě náročné na čas.

Škaredá (Sazometná) středa – symbol zrady. V tento den se nesmí lidé na sebe škaredit, aby jim to nezůstalo po celý rok. Hospodyňky vymetají saze z komína a malují vajíčka. Jí se škaredá jídla, například trhance, nevzhledně roztrhané bramboráky, kroupy s fazolemi či halušky se zelím.

Zelený čtvrtek – utichají zvony. Vesnicemi a městy zní klapačky a řehtačky v rukou chlapců, kteří obcházejí stavení a vyhánějí zlé síly. Na Zelený čtvrtek je dobré zasadit či vysít rostliny na zahradě, vyhnou se jim škůdci. V tento den se pečou jidáše. Typická jsou pro tento den zelená jídla na oslavu rašící zeleně. Pokrmy se skládají ze špenátu, hrachu, kapusty, zelí a čerstvých bylinek. Vyzkoušejte netradiční recepty na šumajstr, kočičí svatbu nebo pučálku.

Velký pátek – den velkého rozjímání a kouzel. Dle pověry se nesmělo hýbat se zemí. Zapomeňte na rytí zahrádky, okopávání či přesazování. Také si a nikomu nic nepůjčujte, půjčená věc může být začarovaná, a neperte prádlo. Pralo by se v Kristově krvi. V tento den země vydává své poklady. Ranní očista v potoce či řece zajistí zdraví po celý rok. Velký pátek byl ve znamení půstu. Mnohde se jedlo jediné jídlo za den, a tím byla vydatná polévka, popř. pečená či vařená ryba. 

Bílá sobota – konec půstu, přichází čas hostin. Příprava pokrmů naplní většinu dne. Pečou se mazance, bochánky a různá masa, nejčastěji jehněčí či skopové. Nesmí chybět beránek. Také v tento den upleteme pomlázku.

Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) – svěcení pokrmů. K obědu se připraví hostina, kdy se servírují různá masa, jako je jehněčí či skopové, velikonoční hlavička (nádivka, která by měla obsahovat bylinky či mladé kopřivy). Sladkou tečku obstarají mazance, jidáše a beránek.

Velikonoční (Červené) pondělí – vzhůru za hodováním. Tento den nespadá do Pašijového týdne. Pro nás pondělím vrcholí svátky Velikonoc. Chlapci chodí dům od domu, recitují básničky a koledy a dostávají za ně odměny v podobě malovaných vajec. Každé děvče by mělo být vyšleháno pomlázkou, aby zůstalo mladé. Tento den je ve znamení pojídání vajec a pokrmů z nich.