Pašijový týden nebo také svatý týden, začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí neboli Božím hodem Velikonočním, tedy připomenutím vzkříšení Ježíše Krista. Mezi nimi je Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Velikonoční neděle. Pondělí jako druhý svátek.
Boží hod velikonoční, tedy Velikonoční neděle, je nejvýznamnějším dnem celých Velikonoc. Křesťané si v tento den připomínají vzkříšení Ježíše Krista z mrtvých, což je symbolem naděje, nového života a vítězství dobra nad zlem.
Lidé si nechávali posvětit jídlo, například pečeného beránka nebo mazanec, to následně sami jedli. Kus takového pokrmu by měl dostat i každý host v domě. Část posvěceného pečiva věnovali lidé například také hospodářství, aby se mu dařilo.
Ráno se věřící účastní slavností mše v kostele, kde se zpívají velikonoční písně a čtou biblické příběhy o Kristově zmrtvýchvstání. Doma se pak rodiny scházejí ke slavnostnímu obědu. Je to den radosti, klidu a společného času s rodinou.
Po tomto týdnu následuje Velikonoční pondělí, kterému se také říká červené. Červená barva např. na kraslicích symbolizuje krev Ježíše Krista.
Chlapci se vydávají "vyšlehat" děvčata, vybaveni čerstvou pomlázkou z vrbových proutků, která má ženě předat svou sílu a mízu. Přitom říkají velikonoční koledy či říkanky a děvčata jim za odměnu dávají malovaná vajíčka a pentličky v různých barvách. Dnes je však zvykem darovat i čokoládové či jiné laskominy a hodovníkům starším 18ti let i nějakou štamprličku.
© PowerESHOP 2025 | Vytvořeno systémem 
| Mapa stránek
